Greenscreener

Proč jsem kandidoval do SKASu, proč budu kandidovat znova a proč byste měli kandidovat taky

7. 4. 2026 14:45 | Tags: Články v češtině

DISCLAIMER: Tenhle článek vyjadřuje čistě můj názor a moje zkušenosti. Nikdo kromě mě (tedy specificky také nikdo další ze SKASu) tento článek neměl možnost číst před jeho vydáním a neměl tak možnost zasáhnout do jeho obsahu.

Hlavním cílem tohohle článku je přesvědčit čtenáře, že kandidovat (a volit) do SKASu má smysl. Přijde mi ale, že na první pohled často není očividné, s čím má člověk jako člen SKASu šanci hnout a co vlastně činí většinu práce SKASu, což se pokusím ilustrovat shrnutím svého ročního působení ve SKASu. Pokud vás to nezajímá, můžete skočit na poslední odstavec, kde je TL;DR.

Kandidovat lze do 14. dubna 2026, 10:00 mailem Arině, volby budou online 21. až 23. dubna 2026. Více info (včetně volebních tezí kandidátů po deadlinu kanidatury) najdete na webu voleb.

Proč si to děláš?

Před rokem jsem poprvé kandidoval ve volbách do Studentské komory Akademického senátu MFF UK a moji primární motivaci asi nejlépe ilustrují reakce lidí na moji kandidaturu, ještě více na následné zvolení. Proč si to děláš?, *zděšený výraz*, To je mi tě líto. a podobné reakce byly více méně to jediné, co jsem od svých známých dostal. A odpověď na otázku, proč takto dotyční reagují, byla stejně jednohlasná, jako předvídatelná: Vždyť ve SKASu jsou samí <doplňte si své oblíbené expletivum>., Tam se akorát žvaní a je to k ničemu., Je to ztráta času. A není to ojedinělá věc, do ZKASu prý několik zaměstnanců nekandidovalo právě kvůli tomu, že je kolegové přesvědčovali, že to nemá smysl.

Vždyť to je ale očividně jedno velké sebenaplňující proroctví, ne? Nehledě na tom, jestli je prohlášení o kvalitách senátorů pravdivé, jestli se tam opravdu jen žvaní a nic nedělá, je přeci jediné řešení takové situace, aby kandidovalo co nejvíce příčetných¹ kandidátů, kteří tento cyklus naruší. Tedy motivace první: chci kandidovat, aby bylo ve SKASu co nejvíce příčetných lidí a jiní příčetní lidé se tak nebáli kandidovat, ať to znamená co to znamená. Sebenaplňující proroctví je potřeba rozbíjet. Be the change you want to se in the world. Nebo tak něco.

Volební teze

Abych si připomněl, co že jsem to vlastně ve SKASu chtěl dělat, jsem si otevřel svoje volební teze. Zmiňuju tam čtyři konkrétní body:

1. Transparentnější komunikace SKASu
2. Kombinace pohledů studenta, orga semináře a neakademického pracovníka
3. Microsoft na fakultě
4. Nová akreditace Bc. Informatiky

Transparentnost

První bod je asi ten, se kterým jsem osobně nejméne hnul dopředu, ale zároveň se nejvíce dozvěděl o jeho (ne)proveditelnosti. Transparentnost SKASu se rozhodně za poslední rok pohnula k lepšímu, jen ne tolik mou rukou. Hodně tomu pomohl David, který dělá velkou část zápisů a nekompromisně tlačí na jejich včasné zveřejnění. Ale právě díky jeho horlivosti jsem si rychle uvědomil, že potenciální netransparentnost není jen o lenosti SKASáků psát a zveřejňovat zápisy.

Jednou z hlavních rolí SKASu, alespoň v aktuálním rozpoložení, je nakládání s neveřejnými informacemi. Vedení fakulty nám sdílí informace o dění na fakultě, které často nejsou vhodné ke zveřejnění, ať už kvůli tomu, že jsou informace nekompletní a budou se ještě měnit, nebo také citlivé či přímo z nějakého důvodu utajené.² Dokonce, děkan zve na každé kolegium děkana jednoho člena SKASu, abychom měli přehled o tom, co se děje, i když většina věcí, které se na kolegiích řeší, jsou právě neveřejného rázu. Ale citlivé informace nemáme jen od vedení fakulty. Často se také stává, že se na SKAS obrací studenti se stížnostmi či podněty k dění na fakultě, které často také nemůžeme s vedením či zaměstnanci fakulty sdílet se všemi detaily, například pro zachování anonymity stěžovatelů.

Úkolem SKASu je tedy také zpracovat informace z několika různých zdrojů a předat je tak, aby zároveň jejich citlivé části neunikly, dokud nemají, ale zároveň se dostaly k těm správným lidem a posunuly fakultu kupředu.

Chodby malostranské

Tím se pomalu dostávám k druhému bodu. Tím, že mě s fakultou pojí i jiné činnosti než studium, trávím na Malé Straně poměrně velkou část svého času. To také znamená, že mnoho témat, kterými se zabývám, můžu probrat s lidmi, které prostě potkám na chodbě. Když se začaly objevovat stížnosti na jednoho vyučujícího, nejdřív jsem si o tom popovídal s pár dalšími studenty, kteří vyučujícího na něco měli a pak jsem se potkal s jiným vyučujícím z dané katedry a věc s ním probral. Díky tomu jsem se dozvěděl hodně důležitého kontextu z obou stran, a stejně jako jsem nepředal všechny detaily stížností, dozvěděl jsem se i pár zákulisnějších informací, které jsem pak nemohl předat ostatním spolužákům, ale umožnilo mi to vyvodit některé závěry, a obě strany pak měly víc informací, než když jsem začal. Být ve SKASu tedy může být i o tom prostě mluvit s těmi správnými lidmi a předávat jim ty správné informace.

Nová akreditace

Vzhledem k tomu, že svou kancelář sdílím s budoucím garantem specializace Obecná informatika a v hned sousední kanceláři sídlí budoucí garant celého programu, jsem nejedno odpoledne až večer strávil diskusí právě nad budoucností nové akreditace, a to docela dlouho předtím, než jsme se jako členové SKASu začali účastnit jednání. A v tom vidím svůj asi největší přínos, protože jak během osobních jednání, tak během sekčního kolegia, nám přítomní naslouchali a měli jsme možnost hodnotným způsobem přispět do diskuse.

Microsoft na UK

Právě petice proti plošnému zavádění Microsoftích mailů na MFF a následné dění okolo bylo prvotním impulsem pro to, abych začal vůbec o kandidatuře uvažovat. Když jsem se stal členem SKASu, tak jsme to s Davidem začali řešit, počínaje tím, že se ÚVT rozhodlo bezdůvodně omezit, které klienty smí uživatelé používat pro přístup k mailu. To se řešilo na senátu v říjnu, ale pak se celá záležitost poněkud zastínila volbou nového rektora a naší nadějí, že s novým prorektorem pro IT bude podstatně lepší řeč.

A tak se záležitost na několik měsíců zastavila, protože jsme čekali, co bude. Mezitím jsme se nechali spolu s Davidem nominovat našimi zástupci ve velkém senátu³ do IT komise university. Do této komise se mohou hlásit primárně členové velkého senátu a nominovat další členy akademické obce UK, jako extramurální členy. Členství v malém senátu nezakládá žádné přednostní právo být takto nominován, ale je to jeden z mnoha případů, kdy členství v senátu znamená, že je člověk první na ráně.

Doufám, že se nám, i vzhledem ke členství v IT komisi, podaří s Davidem tuhle problematiku znovu otevřít. První zasedání nové IT komise bylo předminulý týden, a i když se většinu času řešilo něco jiného, na úplném konci jsem měl možnost nadhodit právě digitální suverenitu university, na což mi pan prorektor odpověděl, že je to také věc, kterou se zabývá, ale že v tuto chvíli nejspíš neexistuje řešení, které by bylo průchozí pro všechny. Každopádně mám alespoň malou naději, že je šance na posun k lepšímu.

A další…

Také bych chtěl zmínit pár věcí, které jsem si nenaplánoval v tezích, ale SKAS je v nějaké míře řešil a stojí za zmínku.

Digitální ISICy

Tohle je jedna z věcí, kterou jsem trochu zanedbal a rád bych se k ní znovu vrátil. Byl jsem jeden z prvních, kdo původní petici z roku 2024 propagoval na MFF. Na prvním zasedání SKASu poté, co jsem se stal jeho členem loni v září jsme ISICy řešili, nedlouho poté se nám také ozval jeden ze studentů s podobným zájmem. Dle doporučení některých členů SKASu jsem se tak 1. 10. obrátil na IT komisi. Ta se tím rozhodla zabývat nikoliv hned v říjnu, ale až v listopadu, na zasedání, ze kterého dodnes není zveřejněn zápis a které bylo poslední v předchozím volebním období – první další zasedání bylo až již zmiňované z předminulého týdne. Proto jsem na svůj podnět zatím nedostal žádnou pořádnou odpověď a chtěl bych ho, teď když jsem členem komise, znovu otevřít.

Volba rektora

To je věc, ve které jsme se jako matfyzí SKAS angažovali poměrně hodně (byť ne tolik já specificky), i když v té souvislosti nemáme žádné užitečné pravomoce. Na debatě s kandidáty, která proběhla na zasedání AS MFF jsme položili drtivou většinu dotazů a iniciovali jsme hlasování o dodatečné nominaci Jiřího Zimy, čímž jsme mu za matfyz vyjádřili podporu. Pak jsme také navštívili veřejnou debatu na velkém senátu (Arina dokonce s DIY tričkem Zima na rektora) a propagovali průběh voleb mezi studenty na Discordu.

Pravidla pro organizaci studia

Jednou z nejčerstvějších věcí, kterými jsme se ve SKASu zabývali byla nová verze Pravidel pro organizaci studia. Na zasedání v únoru, začala diskuse o odstavci, který upravuje právo studentů na opravné pokusy zápočtů, které bylo v původní verzi navázáno na vypisování jednotlivých pokusů v SISu. Na následujícím zasedání se po dlouhých debatách nakonec prosadil pozměňovací návrh od Adama, který vznikl ve spolupráci s vedením fakulty.

Proč kandiduju znova

Protože bych rád pokračoval v tom, co jsem začal (viz výše) a protože po roce ve SKASu mám pocit, že to má reálný smysl a dopad.

Počkat, počkat, nekandidoval jsi naposled loni?

Ano kandidoval. Obvykle se volí tři kandidáti na tříleté volební období. Po minulých volbách ale Šimon Láznička a Anna Yaghobová dostudovali a odešli tak ze SKASu předčasně. To znamenalo, že kromě tří řádných kandidátů (Ariny, Adama a Davida) jsme se do SKASu dostali i já a Petr. Petr dostal dvouletý zbytek volebního období Anny, já jednoletý po Šimonovi.⁴ To znamená, že ze sedmi kandidátů se nakonec do SKASu dostalo pět. A tím se dostáváme k tomu hlavnímu, a to:

Proč byste měli kandidovat do (SK)ASu

Doufám, že se mi v předchozích odstavcích podařilo ilustrovat, že možností, jak jako SKASák hýbat s děním na fakultě je hodně. Nejen přímo pomocí oficiálně přiznaných pravomocí, ale daleko víc tím, že je člověk prostě první na ráně, když je potřeba něco řešit.

Ale, to hlavní, proč bych chtěl, aby víc lidí kandidovalo, je dost děsivě nízká aktivní i pasivní volební účast. V posledních volbách nás kandidovalo sedm a dostalo se pět, a ve volbách hlasovalo jen 19.55 % (593/3033)⁵ oprávněných studentských voličů. Ve ZKASu je aktivní účast daleko lepší (62 %),⁶ ale pasivní je mnohem horší, přihlásilo se 17 kandidátů a vzhledem k tomu, že do ZKAS se volí všech 16 členů najedou, se dostali všichni až na jednoho.

Takže TL;DR: Pojďte pls kandidovat do SKASu (a pokud tohle čte nějaký zaměstnanec, tak rozhodně i do ZKASu), má to smysl, reálně máte šanci dělat svět lepším místem, i přesto, že SKAS nemá tolik oficiálních pravomocí. Ke kvalitnímu senátorování taky nepotřebujete žádné speciální dovednosti, stačí ochota povídat si s lidmi okolo vás a udržovat si přehled o dění na fakultě.

Kandidovat lze do 14. dubna 2026, 10:00 mailem Arině, volby budou online 21. až 23. dubna 2026. Více info (včetně volebních tezí kandidátů po deadlinu kanidatury) najdete na webu voleb.

Doufám, že se s váma uvidím ve volbách!